Báseň na čtvrtek

S Tebou se cítím v bezpečí,
jak kočka spící u kamen.
Jsi lék, který mě vyléčí,
Jsi inkoust a já pergamen,

Moje smrt měla šedé oči
a Tys byl moje vzkříšení.
Záhada psaná pod obočí.
A jenom Ty znáš řešení.

Mému jedinému čtenáři

Krásné ráno, lásko moje,
zas mám v srdci nepokoje.
Stýská se mi dál a dál,
věčnost je jen interval.

Čokoláda na rtech taje…
hledej skryté jinotaje.
Suchá voda, žhavý led,
poprvé i naposled.

Co by Olinka chtěla…

JB, aby řekl, že chce se mnou
Tančit valčík nocí temnou?
A já bych mu řekla NE!

A nový kapitán železné Sparty
Vzal by mě na hotel a líbal mě na rty?
To se nikdy nestane!

Chci jenom Tebe, zcuchej mi vlasy..
Zachraň mě, moje armádo spásy.
Unes mě daleko a ještě dál…
Šeptej, co nikdo mi nešeptal.

Úterý, a zas se mi stýská,
vezmi mě pryč, ať vidím sny zblízka.

Oheň a led

A on? Šel pryč, ani se nepodíval…
Ohnivý květ a sny..kdo zbýval?
Nemít Tvou lásku a jít, když svět se stmíval.
Černo a tma a noc jak příval.

Zlámaný na kousky, mý srdce zakletý,
Zachraň ho před drakem,
Pod ledem proletí.
Necítím nic, už víš,
A marně skrývám,
Znamení rytířů vpálené do kůže
Pohledem ledovým.

On

Chci být s tebou jedním tělem,
smíš mě chránit, nezávislý.
Smíš mě líbat, lásky příslib,
smíš mě mučit, smíš mě zbít…
Jen mě nenech…nedosnít.

Chci tě svázat, chci tě mít,
buď si vzdorný, nech mě jít…

V mém snu, ještě nedoznělém,
klid a síla černých šelem.

« Předchozí stránka — Další stránka »