René Clair

————————————————————————————

Ti, kdož milují, musí chápat i nepochopitelné, aby nepřestali milovat.

————————————————————————————

Romantika lásky není v tom, že ženy zbožňujeme, ale že je střídáme.

————————————————————————————

S ohledem na to, že věrnost je něco relativního, nelze ji v žádném případě absolutizovat.

————————————————————————————

Kde není pošetilců, není opravdové lásky.

————————————————————————————

Nejšťastnější je taková láska, pro niž člověk nemá důvod žárlit.

————————————————————————————

Soulož z přátelství má před láskou tu výhodu, že se vyznačuje vysokými parametry milostné techniky.

————————————————————————————

Potíž s lidmi, kteří mají času nazbyt, je v tom, že jej chtějí trávit s lidmi, kteří mají času hrozně málo.

————————————————————————————

Romantika lásky není v tom, že jsou ženy námi zbožňovány, ale že jsou námi střídány.

————————————————————————————

Jára da Cimrman

————————————————————————————

Můžete o tom diskutovat, můžete s tím nesouhlasit, ale to je
asi tak vše, co s tím můžete dělat.

————————————————————————————

Každé zbytečné slovo je zbytečné.

————————————————————————————

Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá.

————————————————————————————

Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že mě Pánbůh potrestá…

————————————————————————————

Život je nejlepší školou života.

————————————————————————————

Lepší pivo v žaludku, nežli voda na plicích

————————————————————————————

Jára da Cimrman

Díky matrikáři IV. vídeňské farnosti Franzi Huschkovi, který prováděl většinu zápisů ve stavu opilosti, nelze dodnes s jistotou říci, zda se manželům Marlen a Leopoldu Cimrmanovým narodil synek v mrazivé únorové noci roku 1857, 1864, 1867 či 1887. Matrikářův nejistý rukopis připouští i rok 1888.

Přehlížíme-li dnes obrovské dílo, které tento duchovní titán nepozorovaně vytvořil, stojíme před otázkou, jak si jeho genialitu vysvětlit. My vidíme jednu z hlavních příčin jeho bezbřehé tvůrčí invence v tom, že Jára Cimrman neprodělal období puberty, která, jak známo, odvádí myšlenkovou energii nežádoucími směry. Cimrmanovi rodiče před svým synkem až do jeho patnácti let tajili, že je chlapcem, aby donosil šatstvo po své starší sestře Luise. Když mu pak zlomyslné spolužačky na dívčí škole prozradily, že není dívkou, měl už Cimrman pubertu za sebou, protože děvčata, jak víme, dospívají dříve.
Nikdo z Cimrmanových současníků nevěděl, že žije ve společnosti génia. Snad jen jeho osobní lékař, polabský veterinář Hugo Myslík něco tušil, ale nikdy se o tom nikomu ani slovem nezmínil.

Po matce Rakušan, po otci Čech, po první světové válce již zcela zapadlý velikán prožil život světoběžníka. Na samém prahu duševního rozletu ho šťastná náhoda seznamuje se Sigmundem Freudem. Tento neúnavný badatel moravského původu, jenž se přes noc stal z malého doktůrka velkým psychoanalitikem, si dal v krejčovské dílně Cimrmanova otce narychlo popustit rukávy a nohavice. Čekaje, až bude mistr s prací hotov, všiml si malého Jaroslava, kterého pro jeho neposednost uvázal otec za nohu ke stolu. “Koukám, že jsi přivázaný,” řekl. Slova geniálního vědce padla na úrodnou půdu a zažehla v citlivé duši jiskřičku vzpoury. Nedlouho nato odkládá Cimrman u oběda lžíci s nenáviděnou krupicovou kaší a odchází jako sedmi až sedmatřicetiletý z domova.

Od té chvíle nacházíme jeho stopy v nesčetných zemích téměř všech světových kontinentů:
Americké vládě předkládá projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery.
Reformuje haličské školství.
S hrabětem Zeppelinem konstruuje první vzducholoď s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z českého vrbového proutí.
Jako anarchista vyhoštěný z Německa nese si v osobních dokladech záznam “strůjce nepokojů”, což vede švýcarskou firmu Omega k nabídce, aby zdokonalil setrvačník dámských hodinek Piccolo. Zároveň v těžkých poodmínkách tamních Alp zavádí (a po nějaký čas také vykonává) funkci porodního dědka.
Zkoumá život polárních Samojedů a na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků mine Severní pól o pouhých sedm metrů.
V Paraguayi zakládá loutkové divadlo.
Ve Vídni kriminalistickou, hudební a baletní školu.
Vede obsáhlou korespondenci s G. B. Shawem, na niž bohužel zarputilý Ir neodpovídá.
Vynalézá jogurt.
Nezištně pomáhá řadě světových velikánů: manželům Curieovým nanosí do sklepa na vlastních zádech pětačtyřicet puten smolince, prof. Burianovi asistuje při prvních plastických operacích, Edisonovi předělá pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sežene podnájem, Čechovovi pochválí knihu povídek a pohnojí višňový sad.
Jakkoli měl Jára Cimrman neklidnou krev globetrotterů, vždy se rád vracel domů, do Čech. Vlastenectví je nejvýraznějším rysem jeho osobnosti. Pro ně trpěl v habsburských žalářích, pro ně se naučil téměř plynně česky. Pro ně – a to nejlépe osvětluje vroucnost jeho češství – se dokázal rozejít i s nejlepším přítelem Aloisem Jiráskem. Nemohl mu totiž odpustit, že zařadil do svých Starých pověstí českých příběh o blanických rytířích, čekajících v nitru hory, aby přispěchali národu na pomoc, až mu bude nejhůře. “Protože za celých tři sta let habsburského útlaku nikdy nevyjeli,” vyčítá mu v dopise Cimrman, “deprimuješ tak národ vyhlídkou, že to, co prožívá, není ještě nic proti tomu , co teprve přijde.”

V Čechách dosahuje Cimrmanovo životní dílo vrcholu. Jako kočovný dentista prochází snad všemi kouty naší vlasti. Český lid ochotně otvírá ústa a svěřuje se mu se všemi starostmi a trampotami. Z toho pak Cimrman těží látku pro své nesmrtelné divadelní hry. Jsou to dramata takové umělecké síly, že ani nemohla být svými současníky pochopena. Když se po mnoha desetiletích zaskvěla na scéně, celá řada literárních vědců začala o Cimrmanově existenci pochybovat a označila jeho dílo za liptákovský podvrh podobný podvrhu zelenohorskému a královédvorskému.
Na to je jednoduchá odpověď. Který z našich soudobých spisovatelů by byl schopen dílo takové velikosti vytvořit? Žádný. Cítíme, že by se k takovému činu museli spojit nejméně dva. Ale i ti by museli být alespoň průměrně geniální.
Ať už je tomu jakkoli, díla, pod nimiž je podepsán Jára Cimrman, patří k vrcholům světové dramatické tvorby. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat.

Zdroj: cimrman.webz.cz

Francois de la Rochefoucauld

————————————————————————————

Láska je jako život: když trvá příliš dlouho, žije se ještě
pro strasti, ale už ne pro slasti.

————————————————————————————

Nejsou na světě lidé, kteří by se nestyděli za to, že se milovali,
když už se nemilují.

————————————————————————————

V lásce nejvíc pochybujeme o tom, čemu nejvíc věříme.

————————————————————————————

S láskou je to jako s ohněm – plane, jen když se do ní dmychá, uhasne,
jakmile v ni přestaneme doufat nebo se o ni začneme strachovat.

————————————————————————————

Je nemožné milovat podruhé, co už člověk skutečně přestal milovat.

————————————————————————————

Některý člověk se má tak rád, že si i v lásce vystačí se svým
vlastním citem a vůbec k němu nepotřebuje toho, koho miluje.

————————————————————————————

Se skutečnou láskou je to jako s duchy. Každý o nich mluví, ale kdo je viděl?

————————————————————————————

V žárlivosti je víc sebelásky než lásky.

————————————————————————————

Domníváme-li se, že toho druhého máme rádi jen z lásky k
němu, velmi se klameme.

————————————————————————————

Nikoho nemilovat je větší neštěstí než nebýt nikým milován.

————————————————————————————

Láska se často změní jen ve ctižádost. A ze ctižádosti cesta
zpátky k lásce není.

————————————————————————————

Láska je jen jedna – jejich napodobenin jsou však tisíce.

————————————————————————————

V lásce se hodně nedůvěřuje. Ale skoro vždy se ještě víc podvádí.

————————————————————————————

Láska způsobuje, že nepozorovaně mine čas, a čas způsobuje,
že nepozorovaně mine láska.

————————————————————————————

Jestliže se milenci spolu nikdy nenudí, je to proto,
že stále mluví jen o sobě.

————————————————————————————

Láska propůjčuje své jméno i vztahům, s nimiž má společného
asi tolik co král s králíkem.

————————————————————————————

Láska dovede i z génia udělat tupce a z tupce génia.

————————————————————————————

Láska je pro duši toho, kdo miluje, totéž, co duše pro tělo.

————————————————————————————

Vady svých lásek vidíme až po vystřízlivění.

————————————————————————————

Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.

————————————————————————————

Ten, kdo opravdu miluje, nepozná téměř nikdy, kdy ho druhý přestal milovat.

————————————————————————————

François VI, duc de La Rochefoucauld, le Prince de Marcillac
(September 15, 1613 – March 17, 1680)
was a noted French author of maxims and memoirs, as well as an example of the accomplished 17th-century nobleman. He was born in Paris in the Rue des Petits Champs, at a time when the royal court oscillated between aiding the nobility and threatening it. Until 1650, he bore the title of Prince de Marcillac.

Romain Rolland

————————————————————————————

Láska je překrásná věc. Ale, přátelé milí, proboha věřte mi, láska,
na kterou se umírá, je láska přepjatá.

————————————————————————————

V lásce a umění se nedá opisovat, každý se musí vyjádřit po svém.

Jedna z věcí, na nichž se lidé všech dob shodují, je platonická
láska k pravdě a reálný strach, který k ní mají.

————————————————————————————

Láska nás nesmí zdržovat, nesmí nás uzavírat s sebou do
nehybné sladkosti jediné myšlenky. Krásná láska může trvat
celý život, ale nevyplní ho celej.

————————————————————————————

Dát svoje srdce lásce, svoje rty milovanému, to je stejné
jako dát svoje oči světlu: to znamená dávat, to znamená brát.

————————————————————————————

Láska žije v tom, kdo miluje, nikoli v tom, kdo je milován.

————————————————————————————

Kdo miluje, bezděčně se přizpůsobuje duši milovaného.
Tak silně touží, aby ho nezranil, aby byl úplně takový jako
on, že tajemnou a náhlou intuicí čte v hloubi jeho duše
nepostřehnutelná hnutí.

————————————————————————————

Láska tělesná se obejde bez úcty. Lásku založenou na úctě
nelze snížit na pouhý požitek.

————————————————————————————

Nikdy není láska silnější, než když cítí, že se pouští do něčeho,
co jí přinese utrpení.

————————————————————————————

Všeho, čeho se dotkne láska, je záchraněno od smrti.

————————————————————————————

Milovat někoho, znamená pochopit i to, že Vás nemiluje.

————————————————————————————

Hezká dívka si krutě zahrává s láskou. Zdá se jí zcela
přirozené, že ji milují, a myslí, že má povinnosti jen k tomu,
koho ona miluje, ochotně by věřila, že člověk, který ji miluje,
je už tak dost šťastný. Na její omluvu musíme uznat, že ani
zdaleka netuší, co to je láska, třebaže na ni myslí celý den.

————————————————————————————

Upřímnost je dar právě tak vzácný jako inteligence a krása.

————————————————————————————

Dobrodiní lásky není jen to, že nám dává víru v druhého, ale i to,
že nám dává víru v sebe.

————————————————————————————

Romain Rolland
(29. ledna 1866, Clamecy – 30. prosince 1944, Vézelay)

byl francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915.

Aristoteles ze Stageiry

————————————————————————————

Láska, kterou cítíme každý k sobě, není výjimečný, ale od přírody
pěstěný pocit. Vypjatý egoismus naproti tomu zasluhuje výtku
spravedlivou, neboť je sebeláskou vystupňovanou přesmíru.

————————————————————————————

Milovat znamená přát někomu, co se pokládá za dobré; a to pro něho,
nikoliv pro sebe.

————————————————————————————

Dospívající … jsou taky náchylní k výstřednostem a přehánění.

————————————————————————————

I myšlení občas škodí zdraví.

————————————————————————————

Filozofie vzniká z toho, že se lidé diví.

————————————————————————————

Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří.

————————————————————————————

Přítel všech – přítel nikoho.

————————————————————————————

Přítel, to je jedna duše přebývající ve dvou tělech.

————————————————————————————

Zkušenost na rozdíl od vědění ví, ale neví proč.

————————————————————————————

Ušlechtilé skutky můžeme konat, aniž vládneme zemi a moři.

————————————————————————————

Chovejme se ke svým přátelům tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám.

————————————————————————————

Ze všeho nejvíc vyčerpává nečinnost.

————————————————————————————

Ty chceš vědět, proč jsem přerušil učený rozhovor, abych se ohlédl
za krásnou ženou? Lituji tě, můj příteli, protože tohle byla otázka slepce.

————————————————————————————

Na povahu ženy se musíme dívat z toho hlediska, že trpí přirozenou nedokonalostí.

————————————————————————————

Aristotelés ze Stageiry (384 př. n. l. – 322 př. n. l.) řecký filozof, jeden z nejvýznamnějších myslitelů v dějinách filozofie, žák (a později odpůrce) Platónův, přichází na svět v roce 384 př. n. l. ve Stageiře v Thrákii (v dnešním severním Řecku) v rodině lékaře.

Díla:
Etika Eudémova (Éthica Eudemica)
Etika Níkomachova (Éthica Nicomacheia) (10 dílů)
Fyziky (Fysiké akroasis/Physica) (8 dílů)
– Meteorologika (Meteorologica)
– O duši (Peri psychés) (3 díly)
– O nebi a zemi (Peri herméneiás/De caelo)
– O vzniku a zániku (Peri geneseós kai fthorás/De generatione et corruptione) (2 díly)
Malá přírodovědecká pojednání/Člověk a příroda (Parva naturalia)
– O barvách
– O částech živočichů (De partibus animalium)
– O délce a krátkosti života
– O paměti a vzpomínání/O vnímání
– O pohybu živočichů (De motu animalium)
– O spánku a bdění/O snech
– O zrodu živočichů/O vzniku zvířat (De anima)
– Zoologie (Historia animalium)
Metafyziky (14 dílů)
– Alfa
– Alfa elatton
– Beta
– Delta
– Epsílon
– Éta
– Gama
– Ióta
– Kappa
– Lambda
– Mý
– Ný
– Théta
– Zéta
O filosofii (De philosophia), *350
O idejích (De ideis), *360
Organon
– Druhé analytiky (Analytica posteriora)
– Kategorie (Catégoriae)
– O sofistických důkazech (Peri sophisticón elenchón)
– O vyjadřování (De interpretatione)
– První analytiky (Analytica priora)
– Topiky (Topica) (8 knih)
Poietika (De Poetica/Poetics)
Politika (Politica) (2 díly)
Rétorika (Rhétoriké/Rhetoric)
Rétorika pro Alexandra (Rhétoriké pros Alexandron)
Ústava athénská
Velká etika (Magna moralia)

« Předchozí stránka