Minulost a následky
Je to jako kdybych v sobě měl dvě osobnosti. Pro jednu z nich, ona znamená všechno, ale ta druhá… Není to rozkol mezi srdcem a rozumem, tohle se děje v mojí hlavě… Co to vlastně řeším? Je to něco mezi strachem, zlobou a nevyřešenou minulostí. Vlastně jsou to asi všechny tři věci smíchané dohromady, přičemž minulost představuje největší ,,problém“. Nezáleží na tom, kolikrát si řeknu, že minulost nejde změnit… kdyby šla, alespoň zapomenout. Neumím se přesto přenést… Je to jako bariéra… Odpuštění není řešení. Vlastně jí nemám co odpouštět… nic neudělala… prostě žila jak se jí líbilo… není její chyba, že… Asi jsem blázen, ale prostě to bolí. Kolika klukům přede mnou řekla, že je miluje?! S kolika se líbala s kolika… Jak jí mám věřit, když teď to samé říká mě?!
,,Když to nevyjde teď, tak kdy?“ Já přece chci, aby to vyšlo. Ale nehledě na to, jak moc si to přeju, jaká je šance, že to tak bude. Chci, aby to vyšlo, ale kdy mě přestane dohánět a trápit minulost?
Loading ...